Tato svatba byla jiná, velmi specifická. Krom oddávajícího, matrikářky, svědků a snoubenců, jsem tam už byla jen já. Jediný „host“. Jednalo se totiž o tajnou svatbu. A bylo to naprosto kouzelné a jedinečné.  

Obřad probíhal u jedné staré krásné hrušky blízko Březnice u Zlína. Bylo moc fajn, že jsme nemuseli spěchat s focením, prostě jsme to měli na pohodu. I když byla celkem dost zima, tak nevěsta s ženichem zářili celý ten čas úsměvem. Zvládli jsme na louce jak první tanec, tak první společný „oběd“, kdy se místo knedlíčkové polévky krmili zralými červenými jablky. 

A co z toho plyne? Udělejte si svatbu jakou chcete, protože jde o vás. Je to váš jedinečný den, nenechte si do toho kecat nikým. 

Děkuji, že jsem s vámi mohla zažít tuto jedinečnou svatbu.